Jdi na obsah Jdi na menu
 


  • pohlaví- hřebec
  • plemeno- huculoarab x belgik
  • otec- belgik - Suron
  • matka- huculoarabka - Arina
  • datum narození - 14.7.2008
  • barva- hnědák
  • charakteristika- je hodně zvědavý a rád otravuje ostatní koně,je hodně učenlivý a umí být vděčný
  •  

    Takže O Spiritka jsem se starala já s tím,že chci zkusit své dovednosti u koní a byla to vlastně zkouška jestli bych ho něco naučila.Na začátku jsem si přísně nakázala:Nesmíš se k němu poutat!!!!Bohužel co se stalo,stalo se.Začali jsme chodit do kruhovky a i za pomoci ostatních členů stáje se nám podařilo se toho hodně naučit :-).Byla jsem na toho koně strašně moc pyšná a na sebe taky.Jen si to představte,ta holka z Nevady co se jí všichni smáli že nic neumí úspěšně vychovává koně.Procházky s ním byly za odměnu a práce v kruhovce nám šla taky jedna radost.I když jsem věděla že kůň je neustále na prodej,bezmyšlenkovitě jsem se do něj zbláznila.Za nic na světě bych ho nedala,a moc dobře si pamatuju jak jsem byla ráda že ho mám na takové procházce,kdy Friklisa nechtěla projít kaluží a on to přešel vysmátý...:-)Jednou mi do školy přišla ona osudná sms od Peťky:Spirit se 17.10 veze do ostravy....!!!!!AŽ DO OSTRAVY!!!!sms přišla v hodině a já myslela že to se mnou sekne...bylo to jen pouhých 14 dní!!!Tak jsem o tom výkendě dojela na koně s nadějí že ho ještě pořádně vyfotím a'ť mám vzpomínky.Bylo to velice těžké,dívat se jak ten kůň pomalu pozoruje co se děje a začíná chápat a začíná se mi měnit před očima...Byl jiný,takový vzteklý,naštvaný na mě....aspoň mi to tak přišlo..samozřejmě jsem se snažila zatajovat jak je mi to líto a jak mě to bolí...vypadá to že úspěšně.Onen den kdy se Spirit vezl do Ostravy (kde jsem samozřejmě nechyběla) jsem měla na krajíčku už na začátku.Naštěstí jsme to rozmluvili a rozesmáli a za chvíli byla normální atmosféra.V Ostravě se mi to vůbec nelíbilo..už jsem měla na jazyku,že na takovém místě ho nenechám ani za zlaté prase :-).Když se kůň vedl do nové stáje,zachytila jsem pohled..takový ten jeho pohled,který říkal:Mám tě pořád strašně moc rád...Někdo si toho nevšiml ale já ano,a to je pro mě nejdůležitější..že skoro brečím jsem si uvědomila až mi Peťka řekla:Anet hlaně neřvi....Musela jsem odejít,no odejít spíš utéct...abych konečně pustila ven co jsem zadržovávala celé 2 týdny....histericky jsem začala brečet a díky bohu že tam byla i Klárka ,která mě okamžitě objala (ono to objetí opravdu pomůže).Nakonec se ukázalo že paní je hodná a že koně opravdu miluje...to mi ale Spiritka nevrátí a já už zase řvu..jenom si na to vzpomenu...Samozřejmě si někdy do Ostravy zajedem to ocheckovat,ale do té doby....Je to strašné a nikomu to nepřeju....Dokonce i teď jsem překvapená jak mi ten kůň chybí a začínám si uvědomovat,že jsem ho opravdu milovala...Spiritku strašně moc mi chybíš miláčku a to co jsme prožili taky a slibuju ti že nikdy na tebe nezapomenu,taková laska je jen jediná :'(:'(:'( MILUJU TĚ..NAVŽDY...

     

    Obrazek

     

    Obrazek

     

     

     

    Komentáře

    Přidat komentář

    Přehled komentářů

    Zatím nebyl vložen žádný komentář